13.11.2010 02:02
Je sobota, půl druhé ráno a já se dostal do postele. Bez dlouhého přemýšlení jsem se rozhodl dát o nás zase trochu vědět, protože nevím, kdy budu mít opět chvíli klidu. Ne že bych byl až tolik vytížený, ale přece jen, přes den toho času opravdu není a večer na mě pořád někdo mluví. Ten “Někdo“ teď vedle mě jen zlehka odfukuje a tak se mi to líbí. Odpovídám na to cvakavými zvuky klávesnice a vypadá to, že si skvěle rozumíme 😉
Za posledních pár týdnů se neudálo nic ohromujícího, ale něco málo přece jen. To nejdůležitější asi je, že jsme se konečně přestěhovali. Jsme o kousek dál od centra, ale pořád skvělá dostupnost a hned vedle domu se nám rozprostírá velké golfové hřiště. Bydlíme v pěti lidech v domku o pěti pokojích, dvou koupelnách a jedné kuchyni. Je k tomu pěkný pozemek s příjemnou terasou a 10-ti metrovým bazénem, do kterého nám serou kačeny. Za pár týdnů mají ale kačeny po sran…dě, protože spolubydlící si pořizují psa. Takže už nám kačeny nebudou přistávat v bazénu, ale s trochou psí snahy nám budou přistávat na pekáči 😉 Popravdě, já jsem tady neviděl kačenu ani jednu, ale ráno se prý občas nějaká objeví, zaplave si a zase odletí. S tím kačením trusem to ale neberte úplně vážně. Ještě se mi nestalo, že by mi při plavání zaskočilo…
Koncem října se mi podařilo koupit na aukci auto, které jsem jako kluk vždycky chtěl. Dnes už to není žádný mladík, ale i tak mě tohle auto nadchnulo a baví mě. Je to Subaru Impreza RX (WRX snad příště), rok 2000 v modré rallye barvě. Jeho jízdní vlastnosti sportovního rázu mě naprosto uspokojují. Zato Týnku tohle auto moc nenadchlo. Nejen proto, že nemá ráda takový auta, ale už i proto, že na to padly téměř veškeré úspory a my měli u baráku najednou 3 auta. Barinu (Opel Corsa) už se nám ale podařilo prodat (dokonce se ziskem) a Subaru jsem koupil jen za účelem zisku, takže ať chci nebo ne, taky půjde z domu.
S přicházejícím létem se rozšířili pracovní možnosti a konečně se mi poštěstilo najít něco jiného, než je úklid. Začal jsem umývat auta pro jednoho Araba, ale po týdnu jsem mu s tím seknul, protože jsem se musel odrážet ušima, abych se vyšplhal po náročném dnu do auta a odjel domů. Ono by nešlo ani tak o tu dřinu, ale když ta potvora arabská měla platit, tak to nebylo to pravé ořechové. No naštěstí se mi podařilo vzápětí najít další práci a 5 dní v týdnu rozvážím po večerech pizzu. Není to zle placené, jezdím si autem (moje oblíbená činnost), po každé směně dostanu pizzu a mám to načerno, což mi umožňuje chodit do další práce, kterou mám oficiálně. Je to práce na stavbách, která mi vyhovuje nejvíc, páč je nejlíp placená. Do toho máme s Týnkou nějaké soukromé uklízení, takže je to teď fajn.
Zdá se, že se vše pořád nějak vyvíjí a zlepšuje, ale taky pořád přichází další a nové překážky. Ale to je tak vždycky a všude. Jako na houpačce…
KAK